Hlavní stránka | Cyklistika | Ostatní
Cyklistika / Cubitus Humerus
Cubitus Humerus 8 - Poprvé
Cvrček  ric@centrum.cz09.10.2010

obr.01- Když šlapu tak žiju

První školní zazvonění, první zamilování, první dotyky rukou, první pusa, první… zkrátka, spousta věcí se stane poprvé. A jedno poprvé čekalo i na mě.
Poprvé jsem vyrazil na švih od mého úrazu. Už dopředu musím prozradit, že jsem byl zklamán. Myslel jsem si, že prostě sednu na kolo a pojedu. Jenže ouha! Sedl jsem na kolo a vyrazil. Řidítka mi vibrovala v rukách a kdyby kola kreslila stopu, vypadala by jako vlnovka. Chvíli mi trvalo, než jsem celý stroj uklidnil a jel trochu plynule. Přemýšlel jsem v čem je problém a jediné co mě napadlo, byla moje pochroumaná ruka. Tím, že ji nemůžu narovnat je vlastně o kousek kratší. A pokud je jedna ruka kratší, znamená to, že na řidítka nepůsobí obě ruce stejnou silou. Musel jsem zmiňovaný hendikep vyrovnávat.
Další komplikace způsobovaly moje ještě nedoléčené klouby na pravé ruce – rameno a loket. Každou větší nerovnost na silnici jsem okamžitě bolestivě pocítil. Pokud jsem měl přejet koleje už preventivně jsem pravačku nadlehčoval. O tom, že to není ideální, nemusím asi moc psát.
Podobnou bolest v ruce mi způsobovala jízda ze sedla. Střídající se tah a tlak na ruku působil velmi nepříjemně a opět mě zbavoval jistoty ve schopnosti pravé ruky. Obával jsem se, že místo opory mě ruka zradí a já se nanovo sklátím na zem. Takové myšlenky mi na pohodě moc nepřidaly.
Mohl jsem to ale tušit už před jízdou. Dofoukával jsem kola na mých obligátních sedm atmosfér v podstatě jednou rukou. Pravačkou jsem nemohl na pumpu tlačit potřebnou silou. Málem jsem ani nevyjel :-)
I když jsem měl z první jízdy spíše negativní pocity, na kolo jsem nezanevřel a trochu optimismu do budoucnosti mi zůstalo. Znovu jsem sedl na kolo a drobné potíže, které toto moje POPRVÉ provázely určitě vyřeší čas a další cvičení.
Vždyť dokud šlapu, tak žiju. A žít je bezvadná věc!
Počet přečtení:  1372
Naposledy: 6.5.2021

Komentáře

Počet: 5

Vaše jméno:
Váš email:
Váš komentář
Opište kontrolní kód: 820 
XXXXXXX26.02.2011
Ahoj RiC! Děkuji Ti za odpověď, doufám tedy, že Tě už nic takového nepotká a přeji hodně štěstí do následující cyklistické sezóny a doufám, že hned po absolvování svého prvního závodu po Tvém zranění napíšeš alespoň jeden článek týkající se Tvých pocitů při překonání strachu. Opravdu se na něj těším... :) Tak zlom vaz.
RiC25.02.2011
Ahoj XXXXXXX, pokud bys mě mohl(a) vidět, zjistil(a) bys, že hlava díky přilbě přežila. To, co je na obličeji vidět, je z jiných havárek. Ty jsi se ale asi ptal(a) na tu "druhou hlavu". Závody jsem od té doby ještě nejel, tak nevím jak se budu cítit. A jestli mám strach z opakování? Mám, ale celý život je o překonávání strachu. Někdy je to strach z fyzické bolesti, někdy z psychické. A která bolest je větší?
XXXXXXX18.02.2011
Dobrý den RiC! Je opravdu obdivuhodné jakým způsobem jste se z toho dostal, určitě jste i ve skvělé formě...ale je tu jedna věc, která by mě opravdu zajímala.Co Vaše hlava?Jak jste se cítil když jste po takovém úrazu opět usedl do sedla svého kola?Neměl jste strach, že se Vám tu může stát znovu?A jak jste se cítil během prvního závodu, který jste po nehodě absolvoval?
RiC19.10.2010
Díky Mike. Výše jsou popsány dojmy z prvních pár švihů, kdy jsem byl fakt "zdrblý". Dnes už je to lepší a těším se na novou sezonu.
MIKE18.10.2010
Ahoj Ric,

koukal jsem a nezávidím ti to vůbec .Sám jsem si letos užil s ramenem po Beskydu .celou zimu jsem dřel,aby letos byla sezona lepší a vypadalo to ,že bude.je to 3 měsíce co jsem neseděl na kole a tak jsem se na to těšil .Ale nejede to a nejede.Myslel jsem si ,že ta 3 měsíční pauza neni moc ,ale je. Tak plně chápu tvoje dojmy z tvé první jízdy.Ale co, je před náma další sezona a budem doufat ,že bude lepší.Držím ti palce a´t se dáš do kupi.

 

 

 

 

 

Nejnovější komentáře

Přihlášení