Hlavní stránka | Cyklistika | Ostatní
Cyklistika / Různé
Sezona 2006 - rekapitulace
Cvrček  ric@centrum.cz09.12.2006

Pomalu se blíží druhý Silvestr. Ten první, cyklistický byl 31.10.2006. Říkal jsem si, že by to chtělo nějak zavzpomínat, zrekapitulovat, zhodnotit uplynulou sezonu. K prvnímu Silvestru jsem to nestihl, tak to zkusím před tím druhým.

Sezonu 2005 jsem ukončil se smíšenými pocity. Spokojený s 3,5 tis. km. Normálně jsem najížděl do 3 tis. km a v září už jsem končil. Tentokrát jsem skončil až v říjnu plánovaným odpočinkem. To byl ten dobrý pocit.

Ten horší byl způsoben účastí na LVR 2005. Jel jsem na něj s cílem v pohodě dojet. Neznalý poměru v současné hobby cyklistice jsem pochopitelně narazil. Jelo se na krev, žádná pohoda. Byl jsem rád, že jsem visel.

Do sezony 2006 jsem tedy vstupoval s předsevzetím pilně trénovat. Už během r.2005 díky usilovnému pátrání po internetu jsem věděl, že nestačí jen sednout na kolo a jezdit. Bude to chtít systematičnost, pevnou vůli a nějaký ten „hardware“.

Nicméně, sezona 2006 teprve začínala (listopad, prosinec). Novým železem v mé výbavě byl trenažér, který jsem nesměle osedlával týden co týden. Abych nezapomněl, samozřejmě jsem absolvoval vyšetření laktátové křivky a konzultaci s Mudr. Vojtěchovským. Jeho radami jsem se v zimní přípravné sezoně řídil.

Dlouhá zima prověřila psychickou odolnost všech, kteří neměli možnost odlétnout jak tažní ptáci do teplých krajin. Únor, březen jsem trenažér osedlával častěji než jednou týdně a těšil se na něm na silnice bez sněhu.

K tomu došlo až poslední týden v březnu. Konečně jsem mohl ven, na silnici. S napětím jsem očekával jak se budu cítit po mé první zimní přípravě. Výsledek byl pro mě ohromující. První švih sezony měl kolem 50 km a já byl po něm v naprosté pohodě. V dřívějších letech jsem začínal na 30 km a další dny jsem se z toho kuríroval. Tentokrát ne!

Přede mnou byl další problém. Měl jsem v úmyslu objet silniční cyklomaratony Veloserie. První, který jsem měl v plánu byl květnový Mamut Tour v Přerově. Času moc nebylo a věděl jsem, že tempo určitě nebude výletní. Cyklistický trénink jsem měl nastudovaný – teoreticky :) Jenže, šedivá je teorie a zelený je strom života. Už delší čas jsem věděl o serveru CykloTrenink.com, který nabízí vedení tréninku na dálku. Po rozplánování mého volného času v rámci rodinného kruhu jsem se přihlásil. Byl to další z klíčových okamžiků v mé dosavadní cyklistické kariéře. Prvním byla moje přihláška do Igorovy skupiny „A“ na LVR2005.

Začal jsem tedy programem Start, který je určen spíše na vyzkoušení než na dlouhodobý trénink. Já jsem ho využíval od dubna do září. Úzkostlivě jsem dodržoval všechny naplánované tréninky a odpočinkové dny. Pokud to vypadalo, že by trénink měl být kratší o 10 minut než byl předepsaný,  přidal jsem si jedno kolečko na mém okruhu. Pokud byla předepsána rovina, jezdil jsem po jediné vyhovující rovince tam a zpět. Pokud kopec, jezdil jsem na jednom kopci třeba dvě hodiny.

Zvláště v prvních měsících jsem byl velmi pečlivý v plnění. Snažil jsem se nepřetahovat ani nezkracovat. Byl jsem rozhodnut, pokud mam tento styl tréninku otestovat, musím jej bezezbytku plnit. Ukázalo se to jako velmi rozumné. V průběhu sezony forma neustále rostla. Zpočátku bylo pro mě obtížné dodržovat délky tréninku. Většinou se pohybovaly kolem 90-120 minut, což se mi zdálo velmi málo. A ta rychlost. V podstatě mě předjížděl kdo chtěl. Jen při intervalech jsem měl pocit že trénuji. To jsem se kloudně zadýchal. Ale co to je 3x5min v rámci 90minutového tréninku! Teprve postupem času se ukázalo, že to má význam. A veliký. Jak se říká: Vlastní stín a pr..l nepřeskočíš. Všechno má svůj čas a místo.

„Zobání“

Trénoval jsem zhruba 5x týdně. To už se projevily i ty „pouze“ 90 min. tréninky. Ono, když už se na jaře jede třetí den 90min je to znát. To mě nakonec přivedlo k poznání nutnosti nějakých regeneračních potravinových doplňků. Po nějakém čase na mě totiž přišla krize. Cítil jsem se pořád unaven, tepy neodpovídaly předchozím jízdám, tréninky mě moc netěšily. Pořídil jsem si R2 od fy Enervit. Byl dobrý, ale drahý. Pikslu za 800,-Kč jsem měl vypitou za tři týdny. To bych finančně neutáhl. Nakonec jsem přesedlal na 15% Gainer od fy Penco. Používal jsem jej přesně podle doporučeného dávkování a výsledek se dostavil. Krize, podobná té výše zmiňované se již nedostavila a já u Gaineru zůstal dodnes.

Mamut Tour

Prvním závodem Veloserie byl 13.5. Mamut Tour v Přerově. Stále jsem sám sebe přesvědčoval, že to bude dobré, že jsem trénoval podle plánu a že ten plán byl dobrý atd. atd. Ale v hloubi duše jsem měl pochybnosti. Teprve po závodě jsem se přesvědčil, že ten plán byl smysluplný a dobrý. Sice jsem dojel skoro až poslední, ale na to, že byl květen se mi jelo dobře. Sice byly krize, ale daly se překonat. Zkrátka a dobře k cyklotreninku.com jsem získal stoprocentní důvěru a s dvojnásobnou vervou jsem se vrhl do dalšího tréninku. Už nebyly žádné pochybnosti. Nasadil jsem pravidelný tréninkový rytmus a jezdil neochvějně podle tréninkových plánů.

Rampušák

Červnový Rampušák ve Štítech mi jen potvrdil smysluplnost mého úsilí dalším zlepšením. Dokonce jsem se nechal přemluvit od Kolbaby k odjetí ze skupiny a k závěrečné časovce dvojic. Bylo příjemným zjištěním, že jsem s ním vydržel až do cíle.

Po Rampušákovi u mě došlo k určitému útlumu v tréninkovém úsilí. Nevím, jestli to bylo způsobeno celkovou únavou z dosavadního tréninku, nebo jen leností. Je pravda, že dalším závodem byl až domácí cyklomaratón „S Orim Malou Hanou“ v polovině srpna a pak v září Král Šumavy. Zdálo se to daleko, tak proč se honit, že? Další příčinou mohla být nadcházející dovolená, která mi začínala prvním dnem prázdnin. Takže tréninkový výpadek by byl tak jako tak. Pro období po Rampušákovi jsem taky neměl vypracovaný tréninkový plán, což také mohlo být demotivující.

Zkrátka a dobře po Rampušákovi nastal asi třítýdenní tréninkový propad, alespoň co se týká najetých kilometrů. Na dovolené jsem sice najel nějakých 200km, ale to bylo jen takové vyjížďky. Jako klad ale vidím, že jsem si odpočinul od kola jak fyzicky, tak psychicky.

S Orim Malou Hanou

Po návratu z dovolené jsem měl již opět připraven další plán a začal se připravovat na domácí cyklomaratón. V tomto období jsem najel nejvíce kilometrů. Byl na to čas a počasí. Jet závod doma je přeci jen něco jiného než v „cizině“. Výsledky jsou otištěny místním tisku, ve startovním poli je podstatně více známých. Kromě jiných také přijala skupina Vinohradských Šlapek, což mě obzvlášť potěšilo. S patřičnou hrdostí jsem svým novým, oranžovým dresem demonstroval příslušnost k tomuto klubu.

Poprvé jsem nejel jen na dojetí, ale díky Jurovi, který mě táhl, jsem si vyzkoušel poněkud ostřejší tempo. Průměr přes 27 km/h byl pro mě příjemným překvapením. Sice jsem místama měl co dělat abych uvisel, ale opět jsem si  potvrdil stoupající formu. Jako příjemný bonus bylo druhém místo v kategorii nad 40 let.

Patřičně mi narostlo sebevědomí a chuť do dalšího tréninku. Dalším, tentokrát už posledním, maratónem měl být vrchol sezony – Král Šumavy.

Author Král Šumavy

Bylo příjemné, že trénink mohl pokračovat bez jakýchkoliv zádrhelů  a potíží. Tréninkové dávky se stupňovaly a přitvrzovalo se. Jeden příklad za všechny: jeden z  tréninků byl na kopci kousek za městem. Vede přes něj rychlostní komunikace R35. Plán říkal: Silová vytrvalost 60 min, kopec cca 5-6%.  Zde jsem strávil víc jak dvě hodiny ježděním nahoru a dolu, abych dosáhl 63 min čistého času jízdy do kopce.

Vlastní trénink byl ovšem brnkačka oproti rozhodnutí, jakou zvolit taktiku na vlastní závod. Podrobněji jsem to už myslím popisoval ve vlastním reportu z Krále. Jednoduše se to dá shrnout: jet se skupinou „B“ a riskovat vytuhnutí, nebo na jistotu se skupinou „A“? Nakonec jsem alibisticky zvolil něco mezi a jel si podle svého bez ohledu na ostatní.

Ukazuje se, že ještě nevím, co si můžu dovolit a co vydržím. Nicméně, Krále jsem objel celkem komfortně, a rozhodně to nebylo v háku. Výsledkem bylo předsevzetí, že příští rok to musím dát o něco rychleji.

 

Závěr

1.     Ke zlepšení vede jen tvrdý trénink

2.     Vyplatí se tvrdě trénovat, protože se to nakonec projeví

3.     Jestli chci dobře trénovat, vyplatí se zaplatit si trenéra.

4.     Dalším poznatkem, který jsem získal  v letošní sezoně, bylo vědomí o mé neschopnosti se pořádně „zmáčknou“, případně strach z toho. V plné nahotě se to projevilo na závěrné akci sezony, na městském kriteriu Kolotoč hvězd. Jel se na krátkém okruhu a já si nějak neuvědomil, že se musí jet stále naplno. Že to není maratón, kde se po postartovním šílenství vše uklidní a pak si jede každý své. Na kriteriu šílenství trvalo po celou dobu závodu. Já jsem ze zvyku stále čekal, kdy se to konečně zklidní, a ono furt nic :)  Klid nastal, až když jsem byl po 25 minutách dojet o kolo.

Účast na kriteriu mě utvrdila ve vědomí mé nezkušenosti při závodech a nutnosti naučit se jezdit na krev, ne jen na jistotu.

CykloTrenink.com

O cyklotreninku.com jsem se zmiňoval mnohokrát. Tím, jak je neustále vychvaluji si někdy připadám jako jejich agent :) Ale… smysluplný trénink musí mít řád. A ten mu dá jen ten, kdo tomu rozumí. Samozřejmě, mohu si něco nastudovat a sestavovat si plány sám. Jenže: chce to čas a stejně nemám jistotu, že můj vlastní plán je dobrý. Proto jsem si vybral Mudr.Martínka & spol.

Mě plány tvořil M.Kapoun. Byl jsem s nimi spokojen. Subjektivní pocit, že jsem se oproti r.2005 výrazně zlepšil byl nakonec potvrzen objektivním měření při testech ve fy. CASRI. Takže, co víc si přát!? Abych i v příští sezoně 2007 mohl trénovat tak, jako v sezoně 2006.

Počet přečtení:  482
Naposledy: 2.3.2021

Komentáře

Počet: 0

Vaše jméno:
Váš email:
Váš komentář
Opište kontrolní kód: 258 

 

 

 

 

 

Nejnovější komentáře

Přihlášení